Benefity zůstanou zachovány - převzato z A-Reportu

16.10.2011 10:31

Předpokládané změny, které by měly přinést velká a malá novela zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání

 

Benefity zůstanou zachovány

 

V resortu Ministerstva obrany se již nějakou dobu hovoří o malé a velké novele zákona o vojácích z povolání. To vyvolává celou řadu dohadů a fám. Podle jedné z těchto „zaručených“ zpráv by vojáci měli po skončení aktivní služby pobírat výsluhový příspěvek jen po dobu pěti let. Tuto pavlačovou informaci vyvrátil na mimořádném velitelském shromáždění koncem června sám ministr obrany Alexandr Vondra. Společně s ní se však rychlostí zvuku šíří i další „zaručené“ informace. Proto jsme se rozhodli dát prostor odborníkům a obě zmiňované novely vojenské veřejnosti poněkud přiblížit.

 

Důvodem rozdělení legislativního procesu na malou a velkou novelu je nutnost zavést některá opatření v co nejkratší době. Malá novela by měla vstoupit v platnost již počátkem příštího roku. Vedle určitých úspor by měla obsahovat i nezbytné změny, které vyplývají z dosavadní praxe. Velká novela bude podstatně rozsáhlejší, což si samozřejmě vyžádá také mnohem delší přípravu. Podle předpokladu by měla nabýt účinnosti počátkem roku 2014.

Smyslem velké novely rozhodně není očesat výhody vojenského povolání, ale spíš reagovat na Bílou knihu o obraně a odpovídajícím způsobem změnit, případně zavést některé nové instituty. Bude se jednat o podstatně větší zásah do zákona o vojácích z povolání než v případě malé novely, která je v současné době předložena k projednání Legislativní radě vlády. V této fázi se nedá do budoucna ani vyloučit, že by se mohlo jednat o zcela nový zákon. Ten by ale neměl být v těch základních principech nějak zásadně odlišný od toho současného. Bude snaha zachovat ty instituty, které se v praxi osvědčily.

 

Dávky budou objektivnější

„Resortu Ministerstva obrany trvalo poměrně dlouho, než se mu podařilo prosadit do právní úpravy určité výhody pro tak náročnou profesi, jakou povolání profesionálního vojáka určitě je. Nejen z těchto důvodů nemáme nejmenší snahu do těchto záležitostí nějak zásadně zasahovat,“ vysvětluje Stanislav Hemza ze sekce personální MO, který se na přípravě obou novel podílí. Jediné, k čemu zřejmě dojde, bude určitá korekce toho, co se bude pro výpočet výsluhových náležitostí započítávat. Tuto záležitost ostatně zmínil ve svém vystoupení na mimořádném velitelském shromáždění i ministr obrany, když řekl, že nejnižší výsluhový příspěvek je tisíc korun a nejvyšší pak přes šedesát čtyři tisíc. Ten přitom nepobírá, jak by někteří očekávali, generál ve výslužbě. „To naznačuje, že zdaleka ne vše je v pořádku. Je správné, když nižší důstojník pobírá vyšší výsluhu než generál? Je správné, že dochází k účelovému zvyšování odměn tak, aby dotyčný měl nárok na vyšší výsluhu? I proto je nutné systém výpočtu změnit,“ řekl Alexandr Vondra.

Jiným způsobem by mělo být přistupováno i k přídavku na bydlení. Ten by podle ministra obrany měl zohledňovat větší množství faktorů, jakými jsou například dojíždění, náklady na bydlení v dané oblasti nebo počet dětí v domácnosti. Tato problematika ale není součástí zákona o vojácích z povolání. Informace o tom, jak bude přistupováno k přídavku na bydlení v příštím roce, přineseme v některém z dalších čísel.

 

Reakce na kariérní řád

Určité změny si vyžádá i připravovaný kariérní řád. Institut minimální doby výkonu služby v hodnosti doplní rovněž maximální doba výkonu služby v hodnosti. Vojáci by měli přesně vědět, jak dlouho mohou být na systemizovaném místě. Po uplynutí této doby bude muset dojít k určité změně. Buď postoupí ve svém služebním zařazení o stupeň výš, nebo přejdou horizontálně na nějakou štábní či jinou, např. odbornou, funkci. Pokud ne, budou muset armádu opustit. V návaznosti na to musí být v zákoně o vojácích z povolání toto uvedeno jako důvod pro propuštění. Pokud voják nebude mít schopnost postoupit výše v kariéře ani nebude moci pokračovat ve výkonu služby, např. na štábu, bude to důvod k jeho propuštění.

Zákon bude nově obsahovat i instituty, které v něm doposud chybí, jako je například přísaha, vojenský předpis a služební průkaz.

K těmto technickým úpravám bude patřit i vyvázání náhrady škod z vazby na minimální mzdu. To je nezbytné odstranit, resort je za to oprávněně kritizován. „Chtěli bychom také upravit důvody propuštění ze služebního poměru. Některé z nich, obsažené v paragrafu 19, chceme přesunout do zániku služebního poměru. Když si voják například podá žádost o propuštění ze služebního poměru a uplyne podle současné právní úpravy doba šesti měsíců, služební poměr zanikne. V tomto případě nebude potřeba o tom vydávat rozhodnutí. Rozhodovalo by se pouze v případě, když se voják dohodne se služebním orgánem na době kratší,“ vysvětluje Stanislav Hemza.

 

Sjednocení některých záležitostí

V minulosti se opakovaně objevovala snaha sjednotit zákon o vojácích z povolání se zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. „Něco podobného bychom nedoporučovali, tyto dva poměry jsou dost odlišné. Některé záležitosti ale v novém zákoně přece jen sjednotíme,“ vysvětluje Stanislav Hemza. „Jako příklad uvedu úpravu dovolené vojáků. Namísto dosavadních 37 dnů by měli mít nárok na šestitýdenní dovolenou, jako je tomu u příslušníků ostatních ozbrojených sborů. V tomto případě tedy dojde k rozšíření jednoho z benefitů. Sjednotit bychom chtěli také zvláštní a rodičovskou dovolenou.

Nový zákon o vojácích z povolání by měl nabýt účinnosti od 1. 1. 2014. Lidé, kteří na něm v resortu pracují, chtějí mít návrh paragrafového znění připravený do konce letošního roku. „V příštím roce by proběhlo meziresortní připomínkové řízení a schválení Legislativní radou vlády a samotnou vládou. Následně předpokládáme jeho projednání v Parlamentu ČR,“ upozorňuje Daniel Maňas. „Tento proces by měl být ukončen do června 2013. Veřejnost by měla mít možnost se seznámit se zněním zákona půl roku před tím, než vstoupí v účinnost. Bude také potřeba k němu připravit prováděcí právní předpisy a vnitřní předpisy. Všechno tohle musí být totiž účinné ke stejnému datu jako nový zákon.“

 

Malá novela

Všechny tyto úpravy časově předběhne tzv. malá novela zákona č. 221/1999 Sb., která by měla s největší pravděpodobností nabýt účinnosti již počátkem roku 2012. Tato krátká novela má odstranit největší nejasnosti zákona a upravit ho tak, aby lépe vyhovoval současné i budoucí praxi. Obsahuje sice určité úspory, převažují však spíš technické záležitosti. Do kategorie úspor patří zrušení příspěvku na přestěhování. Dále by se v případě, že voják bude v důsledku organizačních změn zařazen na jiné místo, mělo upravit poskytování nesníženého platu, a to z dosavadních dvanácti měsíců na šest. Určité úspory bude také dosaženo tak, že vojáci budou mít povinnost nahradit poměrnou část nákladů za vydanou výstroj v případě, že jim ze zákonem uvedených důvodů zanikne služební poměr před uplynutím dvou let. Další změnou je rovněž neposkytování mimořádné rehabilitace vojákům, kteří vykonávají službu na zahraničních pracovištích.

Současné znění zákona neumožňuje, aby všichni vojáci v hodnostním sboru čekatelů byli jmenováni do příslušných hodností na základě splnění stanovených studijních úkolů v jednotlivých ročnících vojenských škol. Toto je možné pouze do hodnosti četař. A právě z tohoto důvodu bude v tomto případě upravena nejkratší doba výkonu služby v hodnosti jednotně na jeden rok.

Mělo by také dojít ke sjednocení postupů s civilní sférou při poskytování rodičovské dovolené.

Nově se navrhuje, aby byla zákonem upravena povinnost resortu zajišťovat vojákům z povolání vyslaným do zahraniční operace přiměřený kontakt s osobami blízkými prostřednictvím sítí elektronických komunikací.

V minulosti byly novely zákona o vojácích z povolání spojovány s obavami, že by poslanci při jeho projednávání mohli zrušit část výhod, které obsahuje. Odborníci, kteří pracují na obou novelách, ale podobný problém nevidí. „Z iniciativy Ministerstva obrany se dosud uskutečnilo pouze pět novel tohoto zákona, přitom v současné době jich má již čtrnáct. V minulosti se do něho vstupovalo z celé řady jiných důvodů, jako byla například změna zákoníku práce, a nikdy to nemělo za následek zrušení některých benefitů,“ dodává na závěr Daniel Maňas.

Práci na přípravě obou novel budeme průběžně sledovat a v okamžiku, kdy budou k dispozici další relevantní informace týkající se této oblasti, se vrátíme znovu k této problematice v dalších článcích.

 

Text a foto: Vladimír Marek

Zpět
Tvorba webových stránek zdarma Webnode