Proč bývalí vojáci (USA) nechtějí pracovat v privátním sektoru

Nedávno jsem četl na portálu LinkedIn zajímavou věc o pracovních preferencích  ex- vojáků USA. Jestli je to podobné českým zkušenostem? Na to si odpovězte sami.

Autor článku (personální manažer) si udělal malý průzkum u 50 vojenských skupin na webu LinkedIn. Položil jim tuto otázku:

„Jak to, že bývalí vojáci preferují práci ve státní správě, nebo v obranném průmyslu před komerčními příležitostmi?“

Během 14 dní dostal přes 200 odpovědí. 95% respondentů se po odchodu z armády rozhodlo pro státní/ obranný sektor a jen 5% našlo práci v privátním sektoru a dle jejich slov ještě proti své vlastní vůli.

 Zde jsou citovány nejčastější důvody:

1.          Bývalí vojáci mají rádi strukturu vojenské / státní pracovní pozice.
2.     Jsou obeznámeni s prostředím obrany / státní správy.

3.       3.  Přejí si aktivně pokračovat v podpoře vojáků a brát za stejnou práci 2-3x víc peněz než v armádě.

4.      4.Mohou použít dobu strávenou v armádě pro druhý důchod z práce ve státní správě.

5.     5. Volná civilní místa jim dávají menší smysl než práce v armádě. Komerční příležitosti jsou pouze virtuální.

6.      6.  Civilní zaměstnavatelé nerozumí hodnotě vůdcovství, kterou bývalí vojáci přinášejí do jejich organizace.

7. Pracovní doba. Práce ve státní správě zaručuje týden se stabilní a předvídatelnou 40 hodinovou pracovní dobou. Většina privátních zaměstnání ne.
8. Začínat v civilu od píky je odrazuje.
9. Bývalí vojáci nemají kontaktní síť vně resortu Ministerstva obrany, aby snadno zakotvili v civilu.
10. Vojáci nedokážou řádně „přeložit“ své dovednosti získané v armádě na ty v civilním prostředí.
11. Civilní zaměstnavatelé vnímají vojáky tak, jak je prezentují filmy a video hry a ne jak to je ve skutečnosti.
12. Většina zaměstnavatelů požaduje zkušenost v jejich specifické oblasti podnikání, takže vojáci se cítí nuceni zůstat v oblasti obrany / státní správy.
13. Ex –vojákům se hůře komunikuje s civilisty.

Komentář autora: „Většina čtenářů si řekne, že je to věc jejich osobní prefence a ambicí. Problém ale je, že z rozpočtu min.obrany  USA v příštích 10 letech zmizí 400 mld USD. To bude znamenat ztrátu asi 1 milionu pracovních míst. To by v USA přidalo 1% k procentům nezaměstnanosti. Krátce řečeno, místa v obraně a příbuzných oborech nebudou. Očekává se, že většina práce v tomto odvětví bude založena na projektech dělaných pracovníky na smlouvu. Plnění pracovních úkolů tímto způsobem by snížilo náklady na zdravotní a sociální platby, které jsou teď poskytovány pracovníkům na plný úvazek. Ačkoliv by tato změna mohla být viděna negativně, je vlastně pozitivní. Ex-vojáci si mohou vybrat pro koho chtějí pracovat a lépe využívat příležitosti (i více současně) a lépe řídit svůj čas na práci.

Ex-vojáci budou úspěšnější, pokud přijmou novou realitu na trhu práce a vstoupí do privátního sektoru. Měli by začít hledat informace v odvětvích, které je zajímají,  aspoň 1 rok před odchodem z armády. Dozví se tak o požadavcích na vzdělání, trénink a certifikáty, které jsou třeba, aby mohli soutěžit ve výběrových řízeních na pracovní pozice. A na základě těchto zjištění musí JEDNAT.

Myslím, že velké společnosti v USA a Silicon Valley budou v příštích letech k ex-vojákům více otevřené. Zaměstnavatelé, kteří začali s bývalými vojáky dříve, mohou dávat pozitivní reference ostatním firmám. Tito zaměstnavatelé nalezli zralé jedince s výjimečnou pracovní etikou, schopné přizpůsobit se jejich stylu řízení a novému prostředí.“