Stíhačky? To nebude snadná debata.

Vzhledem k tomu, že kvůli nehodě ruského letounu nemohly z čáslavského letiště startovat nadzvukové gripeny, chránily nebe nad Českou republikou spojenci sdružení v projektu Severoatlantické aliance NATINADS (NATO Integrated Air Defence System). Velitelství v Německu vyhodnocovalo případné hrozby pro český vzdušných prostor a v případě nutnosti by odstartovaly stíhačky ze Slovenska,  nebo Německa.

Pár dní tak naši suverenitu hlídal ze vzduchu někdo jiný. Není to nic výjimečného ani u dalších států NATO. US Air Force teď létá v misi NATO na ochranu vzdušné suverenity Islandu do 7.června. Ale F-15ky byly na Islandu permanentně do r. 2006. Teď provádí tzv. „air policing mission „ ve spolupráci s NATO na základě  bilaterální Obranné smlouvy mezi USA a Islandem  z r. 1951. Dalším příkladem jsou 3 pobaltské země, které nemají k dispozici vlastní taktické letouny k zajištění ostrahy svého vzdušného prostoru . V rámci Integrovaného systému NATO-NATINADS je hlídaly i naše letouny JAS-39 C Gripen.

„Vojenské letiště v Čáslavi , uzavřené po středeční havárii ruského průzkumného letadla, v pátek v poledne obnovilo svůj provoz a střežení vzdušného prostoru opět zabezpečují letouny JAS-39 Gripen.“

Otázkou je, jak tato pauza v hlídání vzdušné suverenity vlastními prostředky zapadne do politické a odborné diskuse o potřebě vlastních (pronajatých), ale drahých stíhaček? Mnohem horší zprávou pro příznivce vlastních stíhaček však je, že ČR pro nečerpání EU fondů údajně hrozí několika procentní schodek HDP. Stíhačky? To nebude snadná debata.