Zaměstnávání vojenských veteránů z perspektivy byznysu

Zaměstnávání amerických veteránů: z perspektivy byznysu

Center for New American Security vydalo v červnu 2012 zprávu „Zaměstnávání amerických veteránů: z perspektivy byznysu“. Zde přináším jejich souhrn zjištění a doporučení, která mohou být inspirací pro naše Ministerstvo obrany a neziskové organizace, které se snaží bývalým vojákům pomáhat na trhu práce. Zároveň tyto informace mohou posloužit jako podpůrné argumenty při psaní pracovních životopisů a při přijímacích pohovorech bývalých vojáků.

„Zaměstnání je důležitým aspektem reintegrace vojáků do civilní společnosti. Navzdory dobré vůli a úmyslu podporovat veterány, mnoho společností musí zdůraznit byznysové důvody pro najmutí veteránů.  Proto každé úsilí k zlepšení výsledků náborů veteránů musí zvažovat pohled zaměstnavatelů, zjednodušení současných institucí a procesů a pobídky k náboru veteránů.

V této zprávě autorka diskutuje do jaké míry a z jakých důvodů si zaměstnavatelé myslí, že je pro ně dobré najmout veterána. Navíc, autorka popisuje výzvy pro zaměstnávání veteránů na základě zkušeností zaměstnavatelů, kteří váhají, nebo mají obavy najmout veterány a dělá doporučení pro změnu politiky ke zlepšení situace veteránů.

Najmutí veteránů je dobrý byznys podle 87 lidí reprezentujících 69 společností. Firmy reportovaly 11 důvodů proč veterány přijmout, s důrazem na dovednosti jako je vůdcovství a týmová práce, charakter a disciplina. Firmy také uváděly těžkosti s přenosem vojenských zkušeností veteránů na civilní pracoviště a obavy z budoucího nasazení veteránů – členů v Národní gardě a záložníků.

Veteráni mají větší procento nezaměstnanosti než jejich civilní protějšky. Mnoho firem chce pomoci a souhlasí, že najímání veteránů je vlastenecké a správné rozhodnutí. Avšak většina firem je obvykle schopna najmout veterány  když je v tom i byznysová motivace. Zpráva poskytuje perspektivu amerických firem proč najmout veterány, ale popisuje také rizika, výzvy a nevýhody.

Tázané firmy jmenovaly několik důvodů pro najímání veteránů:

-        Leadership (vůdcovství) a dovednosti pro práci v týmu. Veteráni obvykle vedli kolegy, akceptovali řízení od ostatních a jednali jako součást týmu.

-        Charakter. Veteráni jsou vnímáni jako důvěryhodní, spolehliví, se silnou pracovní etikou a drogově nezávislí.

-        Struktura a disciplína. Firmy, obzvláště ty které zdůrazňují bezpečnost, oceňují jejich schopnost držet se předpisů.

-        Odbornost. Firmy u veteránů  oceňují profesní dovednosti, specifické zkušenosti a znalost vojenské komunity.

-        Dynamické prostředí. Veteráni jsou zvyklí pracovat a dělat rozhodnutí v dynamickém a rychle se měnícím prostředí.

-        Výkonnost. Veteráni plní úkoly, dotahují věci do konce.

-        Prokázaný úspěch. Některé organizace najímají veterány,  protože jiní veteráni již byli v jejich organizaci úspěšní. Veteráni dokazují, že sdílí hodnoty a organizační kulturu firmy.

-        Přizpůsobivost. Veteráni jsou zvyklí pracovat v těžkém prostředí, často cestovat a stěhovat se.

-        Loajalita.  Veteráni jsou loajální vůči firmě pro kterou pracují, což se promítá v jejich delším působení ve firmě.

-        Hodnota z PR. Některé firmy zjistily, že mají marketingové benefity z najímání veteránů.

Většina firem v této studii, dokonce i ty, které cíleně najímají veterány, také popisuje potíže a rizika náboru veteránů. Firmy identifikovaly důvody, proč někteří veteráni zůstávají nezaměstnaní:

-        Přenos dovedností. Civilisté často těžko chápou, co veteráni dělali v armádě a jak jejich dovednosti a zkušenosti pozitivně využít ve firmě.

-        Negativní stereotypy. Někteří zaměstnavatelé u veteránů mají obavu z účinků stresu v boji vč. post-traumatických potíží, zvládání hněvu a tendenci k nasilnosti. Navíc, ačkoli některé firmy si najímají veterány pro jejich disciplinu a přesnost, jiné mluví o téže věci negativně jako o jejich neohebnosti.

-        Nevhodné dovednosti. Ne všichni veteráni mají dovednosti, které zaměstnavatelé hledají.

-        Obava z budoucího nasazení veteránů. Někteří zaměstnavatelé mají obavu, že veteráni opustí svou civilní práci kvůli delšímu či opakovanému cvičení, nebo nasazení. To platí zvláště u těch zaměstnanců, kteří slouží v Národní gardě, nebo zálohách. Protože zaměstnavatelé často nejsou schopni rozlišit, kdo z jejich zaměstnanců ještě slouží, může mít tato obava širší následky pro zaměstnávání veteránů. (Pozn.: To samé možná hrozí v ČR u záměru zavázat odcházející vojáky k službě v Aktivní záloze. )

-        Aklimatizace. Některé firmy chápou, že veteráni po skončení vojenské služby potřebují nějaký čas na aklimatizaci v civilním světě a že také potřebují nějakou pomoc od firmy, nebo by neměli být najímáni ihned po skončení služby.

-        Hledání veteránů. Pro některé firmy může být těžké lokalizovat veterány a prostředí internetových zdrojů a organizací, které se snaží usnadnit vztahy mezi veterány a zaměstnavateli je matoucí.

-         

Zpráva navrhuje několik kroků ke zvýšení zaměstnanosti veteránů:

-        Zaměstnavatelé, obhájci veteránů a zákonodárci by spíše měli postupovat jako při „business case“ (obchodním případě), než se spoléhat na důvody založené na sociální odpovědnosti, vlastenectví a hrdosti.

-        Firmy by měly sledovat najímání veteránů, jejich výkon a jejich počet, ke zjištění důkazů pro jejich interní byznysové důvody pro najímání veteránů.

-        Ministerstvo obrany, Ministerstvo práce a jednotliví veteráni musí být více zběhlí v překladu vojenských zkušeností pro zaměstnavatele. Tento překlad by měl obsahovat kvalitativní dovednosti a charakteristiky (např. bezúhonnost, respekt k autoritě), stejně jako technické, odborné nebo profesionální kvalifikace a zkušenosti získané ve vojenském zaměstnání veterána a ve specifických funkcích, které vykonával.

-        Na pomoc při překladu vojenských dovedností a k usnadnění přechodu do civilu, Ministerstvo obrany a Odbor pro záležitosti veteránů by měl uzavírat veřejno – privátní partnerství s americkými společnostmi a kvalifikovanými neziskovými organizacemi, které se zaměřují na zaměstnávání a podporu veteránů.

-        Kongres by měl revidovat zákon o zaměstnávání a znovuzaměstnávání příslušníků ozbrojených sil z roku 1994 (USERRA), aby chránil práva a zájmy mužů a žen v uniformě a zároveň zajišťoval, že příslušníci záloh a Národní gardy zůstanou atraktivní pro zaměstnavatele. Např. Kongres by měl zvážit pravidla USERRA týkající se prodlouženého či opakovaného nasazení v zámoří.

-        Současně s touto revizí by úsek Ministerstva obrany  pro zálohy měl zajistit, že mobilizace nejsou nevhodně certifikovány jako „nedobrovolné“ a Ministerstvo obrany potřebuje schopnost mobilizovat personál a zajistit své mise.

-        Ministerstva obrany a  práce by měla zajistit návod pro firmy, který by jim pomohl interpretovat, kteří kandidáti z řad veteránů byli úspěšní ve výkonu svých povinností v armádě.

-        Na pomoc firmám k identifikaci vojáků, kteří opuštějí službu by mělo Ministerstvo obrany vytvořit databázi životopisů, ve které by, pokud chtějí,  mohli mít svůj životopis odcházející vojáci.

-        Konzistentně se současnými plány ke zlepšení programu pro pomoc při přechodu do civilu (TAP) pro odcházející příslušníky armády, Ministerstvo obrany by mělo zajistit,  že všechen odcházející vojenský personál dostane vysoce kvalitní služby.

-        Ministerstvo obrany by mělo pracovat na tom, aby lépe chápalo komplexní potřeby veteránů během přechodu a aklimatizace na civilní prostředí a mělo by stanovit rozsah potřeb veteránů pro použití kompenzací při vojenské nezaměstnanosti, který je účinný a pomáhá.

Celá zpráva v originále je zde: www.cnas.org/employingamericasveterans