Jak je to v současnosti s vojáky v záloze?

O tom tématu se nic moc nepublikuje (kromě aktivních záloh) a řada bývalých vojáků si klade otázku, zda je ještě vůbec v evidenci vojáků v záloze, zda se na ně vztahuje povinnost účasti na vojenském cvičení a jestli se vůbec pro záložáky ještě nějaká vojenská cvičení dělají. Jak to tedy vlastně je? V článku je, s využitím zdrojů MO, stručně popsán vývoj a současný stav.

Historie

V reakci na mezinárodně politicko-ekonomický vývoj ve světě (i na vývoj v ČR) stát postupně zmenšuje velikost ozbrojených sil České republiky a snižuje intenzitu přípravy a výcviku jejich příslušníků.

Do roku 1999 byli mužstvo a poddůstojníci v záloze povinni vykonat vojenská cvičení v celkovém rozsahu 12 týdnů. Pokud tito vojáci vykonali základní nebo náhradní vojenskou službu v délce kratší než tři čtvrtiny této služby, byli povinni vykonat vojenská cvičení v celkovém rozsahu 16 týdnů. Generálové, důstojníci a praporčíci v záloze měli povinnost vykonat vojenská cvičení v celkovém rozsahu 16 týdnů.

Vojáci v záloze byli povoláváni obvykle ke čtyřem pravidelným cvičením po třech nebo čtyřech týdnech. V případě zavádění bojových prostředků nebo z výcvikových důvodů mohli být vojáci v záloze povoláni k výjimečnému vojenskému cvičení na dobu nezbytně nutnou.

Od 1.12.1999 vstoupil v platnost nový branný zákon č. 218. Vojáci v záloze byli povinni konat vojenské cvičení v celkovém rozsahu u mužstva v záloze do 12 týdnů a u rotmistrů, praporčíků, důstojníků a generálů v záloze do 16 týdnů.

V případě zavádění nové výzbroje a jiných technických prostředků, pokud to vyžadovaly potřeby výcviku nebo plnění úkolů ozbrojených sil České republiky anebo záchranných prací při pohromách mohli být vojáci v záloze povoláni k výjimečnému vojenskému cvičení v rozsahu do 8 týdnů.

Současnost

Od 1. ledna 2005 začal platit i v současnosti platný branný zákon č. 585 a ten přinesl výrazné změny ve výkonu branné povinnosti státních občanů České republiky. Zejména zrušil povinný výkon branné povinnosti v době míru (základní a náhradní služba).

V souladu s ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zákon č. 585 ponechal brannou povinnost jako povinnost státního občana České republiky (ve věku od 18 do 60 let) podílet se na plnění úkolů ozbrojených sil, ale povinný výkon této povinnosti odložil až na dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, kdy všichni vojáci vykonávají mimořádnou službu.

Vojenskou činnou službu v době míru mohou občané České republiky vykonávat jen dobrovolně, a to jako vojáci z povolání nebo jako vojáci v záloze na vojenském cvičení, nebo na výjimečném vojenském cvičení.

Vojenské cvičení je přípravou vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil. Výjimečné vojenské cvičení slouží k plnění úkolů ozbrojených sil v době míru, vyžadují-li to záchranné práce při živelných pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty. K výkonu výjimečného vojenského cvičení mohou být vojáci v záloze povoláni pouze na základě nařízení vlády České republiky. Celková délka je do 14 dní v kalendářním roce a nezapočítává se do celkového rozsahu vojenských cvičení.

Záloha ozbrojených sil České republiky je složena z povinné zálohy a aktivní zálohy. Centrální evidenci zálohy vede Ministerstvo obrany, teritoriální evidenci vedou příslušná krajská vojenská velitelství .

V povinné záloze jsou vojáci:

-        zařazení do zálohy před 1. lednem 2005;

-        vyřazení z aktivní zálohy, pokud podléhají branné povinnosti;

-        kterým zanikl služební poměr vojáka z povolání, pokud podléhají branné povinnosti;

-        kteří byli odvedeni při odvodním řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu před povoláním k výkonu mimořádné služby;

-        propuštění z výkonu mimořádné služby, pokud mají brannou povinnost.

Povinná záloha je předurčena zejména pro doplňování ozbrojených sil České republiky za stavu ohrožení státu a válečného stavu, proto se její příprava a výcvik bude provádět až po vyhlášení těchto stavů.

Vojáci v povinné záloze v době míru mohou konat vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů nebo výjimečné vojenské cvičení v délce do 14 dnů v kalendářním roce a to pouze na základě jejich písemné žádosti podané krajskému vojenskému velitelství. Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu jsou tito vojáci povinni nastoupit k výkonu mimořádné služby.

U vojáků v povinné záloze se v době míru neprovádí posuzování jejich zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby. Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu by došlo v souvislosti s přezkumným řízením k výraznému a razantnímu snížení jejich počtů. Je zde také předpoklad, že by došlo k výraznému snížení počtů vojáků v povinné záloze v návaznosti na zahájení realizace ústavního práva občanů odmítnout výkon mimořádné služby z důvodů svědomí nebo náboženského vyznání dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Finanční náležitosti vojáků v záloze jsou řešeny zákonem č. 585/2004 Sb., zákonem č. 220/1999 Sb. a zákonem č. 262/2006 Sb.

Voják v záloze při povolání na vojenské cvičení má zejména nárok na:

-        poměrnou část základního měsíčního služného podle dosažené vojenské hodnosti;

-        náhradu mzdy, platu nebo příjmu;

-        proplacení jízdného do místa určení nástupu na vojenské cvičení a zpět do místa trvalého pobytu;

-        bezplatné stravování a ubytování;

-        bezplatné vyčištění vojenského stejnokroje.

Tento článek se záměrně vyhnul otázce aktivních  záloh. Problematice aktivních záloh se bude věnovat buď další článek, nebo v případě zájmu bude vytvořena zvláštní rubrika na tomto webu.