Mzdy v Armádě ČR

Vloni byla průměrná mzda v armádě  24 500 korun, ale průměrnou a vyšší mzdu v armádě bere jen 30 procent vojáků. Příslušníci mužstva často dostávali kolem 17 tisíc korun hrubého, tj. pod celostátním průměrem 23 500 Kč. Tzn., že minimálně pro 2 třetiny armády je extrémně důležitý příspěvek na bydlení. Od příštího roku však má být i tento příspěvek 10 tisíc měsíčně zdaněn 15 procenty a vojáci tak přijdou o další peníze. Ministerstvo obrany prý bude tento výpadek příjmů kompenzovat.

Je pochopitelné, že se MO snaží zvrátit nárůst mandatorních výdajů (mzdy, dávky, pojištění a výsluhy. . .), které už teď činí víc jak 50% z jejího rozpočtu. Doufejme ale, že se MO podaří najít systémový způsob, jak spravedlivě vojáky ohodnotit. Protože jsou to lidé, kteří  aby mohli sloužit státu a riskovat své zdraví a životy, musí na rozdíl od ostatních zaměstnanců v civilní sféře přijmout  omezení svých občanských práv dle zákona č. 221/1999 Sb a nemůžou hájit své zájmy vůči zaměstnavateli. Tak to prostě v armádách bylo a bude, ale v každé civilizované zemi je to náležitě kompenzováno.

Existují i příklady z historie zahraničních armád, kdy platy vojáků klesly pod průměrnou mzdu a vojáci běžně měli vedlejší pracovní poměr, aby uživili rodinu. Podotýkám, že se tento model neosvědčil. To snad nechceme? Jak by ta obrana státu asi fungovala?

Pozn.: Pokud by se přesto někdo z našich vojáků dostal do vážných finančních potíží, existuje i tato možnost vedlejší výdělečné činnosti. V  zákoně č.221/1999 Sb § 47 stojí, že voják může výjimečně vykonávat výdělečnou činnost s písemným souhlasem služebního orgánu. Viz:.

§ 47

Hospodářská a sociální práva

       (1) Voják může výjimečně vykonávat výdělečnou činnost pouze s písemným souhlasem služebního orgánu, neovlivní-li tato činnost výkon jeho služby nebo jiný důležitý zájem ozbrojených sil.

       (2) Služební orgán může udělený souhlas písemně odvolat. V odvolání souhlasu je služební orgán povinen uvést důvody změny svého rozhodnutí. Voják je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.

       (3) Voják smí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a správu vlastního majetku.

       (4) Voják nesmí vykonávat činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů 9a) ani být členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad.