Rozpočtové restrikce: prádlo, oděv a obuv

Jak jsem pochopil z diskuse u příspěvku Rozpočtové restrikce: rok první, vojáky trápí hlavně všední život, zejména stojí-li před otázkou, jestli budou mít do práce vůbec co na sebe. Situace je to kuriózní, zvláště když § 59 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání hovoří o tom, že:

Ministerstvo vytváří vojákům podmínky pro řádný, hospodárný a bezpečný výkon služby.

A § 91 citovaného zákona říká, že

Voják má nárok na výstrojní náležitosti. Výstrojními náležitostmi se rozumí vojenská výstroj a služby, které se bezplatně poskytují k zabezpečení povinnosti vojáka v době výkonu služby nosit vojenský stejnokroj.

Jak je patrné z obrázku, finanční objem prostředků na nákup výstroje je v přímé úměře k počtu vojáků. V době, kdy byly součástí ozbrojených sil vojáci základní služby, bylo na nákup prádla, oděvů a obuvi vyčleňováno více prostředků, než po jejich odchodu k poslednímu dni roku 2004. Na obrázku je rovněž patrná „logistická pila“, tj. extrémní nárůsty nákupu výstroje zhruba ve čtyřleté periodě sledující cyklus naplnění a vyprazdňovaní středisek naturální odívání.

Zdá se však, že už žádná taková špička se nedostaví. Roky 2010 a 2011 byly totiž neskutečně hubené, co se nákupu výstroje týká. Vynucené vyhlášení regulace nákupu (příznačné pro centrálně plánované ekonomiky) výstrojních součástek bylo spojeno s novinovými titulky evokujícími holý zadek naší armády. Nejsou peníze, nebudou trenýrky. K odhalení této jednoduché ekonomické zákonitosti však nebylo třeba čekat až do okamžiku, kdy se trencle stanou seriózním tématem diskusních fór, jako je OWOP.

Co a jak se má nosit a de facto co se také má nakoupit stanovuje výstrojní předpis. Tím je určena komoditní struktura armádní poptávky. Celkový objem poptávky je pak regulován počtem potenciálních příjemců výstrojních náležitostí a očekávanou dobou spotřeby jednotlivých součástek. Konečně, je to výstrojní předpis, který představuje rozhodnutí o tom, co se bude nakupovat (a z větší části od koho), proto by člověk očekával, že tato norma bude podléhat předběžné finanční kontrole.

Nedávno jsem měl možnost nahlédnout do „nákupních seznamů“. Pochopil jsem, že za „logistickými špičkami“ ve výše uvedeném grafu stojí špičky naší logistiky. Množství kartáčů na boty a šaty, utěrek, ručníků, kapesníků a dalších součástek určených pro osobní použití je opravdu enormní. Nejde-li utratit fiktivní a dočasné (platnost tři roky) peníze v podobě výstrojních poukázek za skutečně exkluzivní vojenské věci, je nutné je utratit za obyčejný sortiment dostupný v běžném obchodě. To mě vede k paradoxnímu závěru, že s penězi na vojenskou výstroj se vlastně plýtvá a její nedostatek je spíše než nedostatkem peněz způsoben jejich přebytkem.

Autor:Bohuslav Pernica

Převzato z OWOP.