Stručný přehled benefitů a zabezpečení vojáků AČR

Mezi motivačními prvky a benefity vyplývajícími ze služebního poměru v armádě ČR jsou např.:

 

• možnost náborového příspěvku,

• možnost zajímavé a finančně dobře oceněné služby v zahraničí,
• osobní ohodnocení,

• příspěvek z Fondu kulturních a sociálních potřeb,

• možnost studia v rámci zaměstnání, včetně studia v zahraničí,

• možnost jazykové přípravy, včetně kurzů v zahraničí,
• sport (tělesná příprava)  jako součást pracovní doby.

 

§          Výstrojní náležitosti

Voják má nárok na bezplatnou vojenskou výstroj a poskytnutí výstrojních služeb k zabezpečení povinnosti nosit vojenský stejnokroj v době výkonu služby.

 

§    Ubytování

Ministerstvo má povinnost zabezpečit vojákovi ubytování po dobu služebního poměru; ubytování je bezplatné pro vojáky, kteří se připravují formou denního studia a pro vojáky při služebních cestách.

 

Přídavek na bydlení

 

Má na něj nárok voják, který nebydlí ve služebním bytě v obci jeho výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby. Nárok na přídavek voják nemá po dobu, kdy je služebně zařazen jako čekatel, ve zkušební době, při přerušení služebního poměru, nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby v zahraničí. Nárok také zaniká po přidělení služebního bytu ve výše uvedené obci, a také při odmítnutí přiděleného služebního bez vážných důvodů.

 

§          Výsluhové náležitosti

 

Voják má při zániku služebního poměru nebo při propuštění (při splnění stanovených podmínek) nárok na výsluhové náležitosti, kterými jsou:

a)     výsluhový příspěvek

b)     odbytné

c)     odchodné

d)     úmrtné

Zanikne-li služební poměr vojáka úmrtím nebo prohlášením vojáka za mrtvého, má pozůstalý manžel a každé pozůstalé dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dále na úmrtné ve výši jedné poloviny odbytného.

 

 

Náhrada platu po dobu neschopnosti ke službě

 

Vojákovi z povolání se po dobu prvního měsíce (kromě prvních 3 dnů, nejedná-li se o služební úraz) dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz poskytuje náhrada ve výši platu, který náležel před vznikem neschopnosti. Je-li důvodem neschopnosti ke službě služební úraz, poskytuje se náhrada až po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti. Náhrada ve výši platu se poskytuje rovněž po dobu, kdy voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, nebo je-li vojákovi nařízena izolace.

           

§                      Doplatek zdravotního pojištění

 

Ministerstvo obrany hradí ze svého rozpočtu prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) rozdíl mezi výší úhrady zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením, která je částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění podle uvedeného  zákona, a výší úhrady poskytnuté VoZP (tzv. úhrada doplatků léků); a preventivní péči poskytnutou nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Vojáci tak, na rozdíl od ostatních pojištěnců, neplatí doplatky léků a nad rámec pojištění jim je zabezpečovaná preventivní zdravotní péče. 

           

Preventivní rehabilitace

 

Preventivní rehabilitace je specifické plnění (nároková věcná dávka). Nárok na preventivní rehabilitaci vzniká vojákovi, jestliže

- jeho služební poměr trval alespoň 10 let, a to bez ohledu na dosažený věk, nebo

- je starší 35 let, a to bez ohledu na dobu trvání služebního poměru, nebo

-  to doporučil ošetřující lékař, a to i před dosažením 35 let věku, nebo

- vykonává službu ve stanoveném okruhu služebního zařazení, které musí trvat alespoň 1 rok. Okruh tohoto služebního zařazení je vymezen vyhláškou MO č. 281/1999 Sb.

Vojákovi, který konal službu v zahraniční operaci po dobu nejméně 90 dnů vcelku, může být poskytnuta mimořádná rehabilitace.

 

Rekreace

 

Jako nenárokovou věcnou dávku umožňuje zákon o vojácích z povolání poskytovat vojákovi společnou rekreaci s rodinou. Nejedná se o bezplatné poskytování rekreační péče, ale ministerstvo vytváří vhodné podmínky k zabezpečování rekreací pro celou rodinu prostřednictvím příspěvkové organizace Vojenská lázeňská a rekreační zařízení. Výši poplatku stanoví rezortní předpis (Rozkaz ministra obrany č. 45/1999 Věstníku MO), který také stanoví způsob zabezpečování rekreací.

Rekvalifikace

 

Před zánikem služebního poměru lze vojákovi na jeho žádost umožnit na náklady státu rekvalifikaci. Zákonnou podmínkou pro umožnění rekvalifikace je trvání služebního poměru po dobu nejméně 5 let a při poskytování této nenárokové věcné dávky se přihlíží k dosud získané kvalifikaci vojáka a tím k jeho možnostem uplatnění se na trhu práce. Provádí se formou krátkodobých rekvalifikačních kurzů v trvání do 3 měsíců. 

 

 

§          Určení do dispozice s nárokem na plat

Vojákovi náleží plat po dobu určení do dispozice v případě, že nelze rozhodnout o jeho služebním zařazení (až 6 měsíců), při dočasném zproštění výkonu funkce (krácený plat), před propuštěním (až 3 měsíce).

 

§          Řádná dovolená

Vojákovi náleží v kalendářním roce řádná dovolená v rozsahu 37 dnů, včetně sobot a nedělí.

 

§          Služební volno

Nemůže-li voják konat službu z důvodů obecného zájmu nebo pro důležité právním předpisem definované osobní překážky, náleží mu služební volno a plat se mu za tuto dobu nekrátí. Služební volno s nárokem na plat náleží i při ošetřování člena rodiny a péči o dítě.

 

§          Studijní volno

Voják, který uzavřel dohodu o zvýšení nebo rozšíření vzdělání má nárok na studijní volno. Po dobu tohoto volna se vojákovi plat nekrátí.

 

§          Kázeňská odměna

Jedná se o možnost odměnit vojáka mimo jiné i věcným nebo peněžitým darem osvobozeným od daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

 

 

§          Jednorázová peněžní výpomoc

Ministerstvo může ve zvláštních případech poskytnout vojákovi k překlenutí tíživé sociální situace jednorázovou nenávratnou peněžní výpomoc až do výše dvacetinásobku minimální mzdy.

 

§          Nárok na nesnížený plat

Vojákovi náleží nesnížený plat až na dobu 12 měsíců v případě, že byl z organizačních důvodů jinak služebně zařazen.

 

§          Poskytování cestovních náhrad

Vojákovi, se kterým byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, a vojákovi vyslanému do rekvalifikačního kurzu náležejí cestovní náhrady jako při služební cestě.

 

§          Náhrada jízdních výdajů při cestách do místa bydliště

Vojákovi, kterému nenáleží přídavek na bydlení, náleží náhrada jízdních výdajů do místa bydliště, a to denně (pokud je denní dojíždění možné), týdně (v ostatních případech ženatým vojákům) nebo měsíčně (svobodným, rozvedeným a ovdovělým).

 

 

§          Příspěvek při přestěhování

Vojákovi, který se přestěhuje v důležitém zájmu služby, náleží příspěvek při přestěhování, a to v maximální výši 48 tis. Kč.

 

§          Proviantní náležitosti

Voják má nárok na poskytnutí bezplatného stravování v případě nepřetržité služby alespoň v rozsahu 24 hodin, nebo při výkonu zvláštních činností nebo profesí (výkonný letec, výkonný výsadkář, při zabezpečení letových akcí, po dobu zahraniční operace, při preventivním hospitalizačním lékařském vyšetření apod.).

 

 

§          Přepravní náležitosti

Voják má nárok na bezplatnou přepravu při cestě na řádnou dovolenou (jednou v kalendářním roce), při cestě na rehabilitaci a na léčebnou péči, při přestěhování v důležitém zájmu služby a při zániku služebního poměru.

 

 

§                      Odškodnění úrazů

Pokud dojde ke služebnímu úrazu nebo nemoci z povolání, jehož následkem je vznik škody na zdraví vojáka z povolání, náleží poškozenému:

 

-        náhrada za ztrátu na platu po dobu neschopnosti výkonu služby představující dorovnání platu do plné výše průměrného platu před vznikem škody

-        náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby představující dorovnání platu do plné výše průměrného platu před vznikem škody; poskytuje se bez přihlédnutí k věkovému omezení, tj. do smrti poškozeného

-        náhrada za bolest (výše závisí na lékařském posudku o hodnocení úrazu podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského  uplatnění přičemž za jeden bod náleží 120,- Kč)

-        náhrada za ztížení společenského uplatnění (jedná se o odškodnění následků škody na zdraví trvalého rázu s prokazatelně nepříznivým vlivem na uplatnění poškozeného; bodové ohodnocení se vymezuje v lékařském posudku zpravidla po roce rovněž podle vyhlášky č. 440/2001 Sb.) Pozn. „Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může příslušný služební orgán výši odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění přiměřeně zvýšit.“

-        náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, která se poskytuje tomu, kdo tyto náklady vynaložil po odpočtu nákladů na dopravu a odpočtu náhrad cestovních výdajů poskytovaných podle zvláštního právního předpisu

-        náhrada za věcnou škodu.

 

a) Při invaliditě vojáka v prvním nebo druhém stupni dále náleží:

 

-        v závislosti na činnosti, při které došlo k poškození zdraví, jednorázové mimořádné odškodnění až ve výši 960.000,- Kč

 

b) Při invaliditě vojáka ve třetím stupni dále náleží:

 

-        v závislosti na činnosti, při které došlo k poškození zdraví, jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 1.920.000,- Kč.

 

Odškodnění pozůstalých po vojákovi z povolání, který následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel

 

a) Pozůstalým náleží:

 

-        náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (náleží obdobně jako v předchozím případě tomu, kdo je vynaložil). Rovněž náhrada nákladů spojených s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil, přičemž součástí jsou náklady na zřízení pomníku nebo desky v max. výši 32.000,- Kč. Náklady spojené s pohřbem zahrnují zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jednu třetinu přiměřených nákladů na smuteční ošacení pro pozůstalého manžela a pro každé pozůstalé dítě, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém. Od těchto nákladů se odečítají náklady na dopravu a náhrady cestovních výdajů poskytované podle zvláštního právního předpisu

-        náhrada nákladů na výživu pozůstalých (náleží pouze těm pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat; náleží bez omezení až do jejich úmrtí)

-        jednorázové odškodnění pozůstalých (manželovi a každému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém přísluší 240 000,- Kč. Dále náleží v úhrnné výši 240.000 též rodičům zemřelého, jestliže žili s vojákem ve společné domácnosti)

-        jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých - pozůstalému manželovi náleží obdobně jako u jednorázového odškodnění vojáka pči invaliditě v závislosti na činnosti, při které došlo k úmrtí až 960 000,- Kč a každému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém náleží také až 960 000,- Kč. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží rovným dílem v úhrnné výši 120 000,- Kč. Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží 120 000,- Kč rodičům vojáka.

 

V případech hodných zvláštního zřetele může ministr obrany zvýšit jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých až na dvojnásobek.