Trocha teorie o motivaci

Podle psychologa A.Maslowa jsou lidé ovlivňováni progresí svých potřeb. Podle jeho teorie se lidské potřeby vyvíjejí od nižších k vyšším potřebám (známá je Maslowova pyramida lidských potřeb). Lidé, aby mohli v životě využívat svou kreativitu a talent, musí napřed uspokojit své základní potřeby týkající se jejich fyzického komfortu (hlad, žízeň, sex, byt) a bezpečí. Pak uspokojují své potřeby sociálního přijetí a uspokojení svého ega.

Pyramida potřeb a stimulů
Jiří Plamínek ve své knize „Synergický management“ (Argo 2000) navazuje na Maslowovu pyramidu lidských potřeb a uvádí dvojí provedení této pyramidy jako pyramidy potřeb a pyramidy stimulů:

Pyramida potřeb a stimulů 2.doc (53,5 kB)

Z pyramidy stimulů se dá odvodit, že peněžním a materiálním stimulům jsou nadřazeny kvalita vztahů v rezortu Ministerstva obrany / armádě a hlavně v pracovních týmech / jednotkách, to, jak je armáda vnímána a hodnocena veřejností a jestli je práce pro obranu země považována za užitečnou práci pro společnost. Je práce v armádě věcí cti a prestiže? Jaké hodnocení má Ministerstvo obrany / armáda jako zaměstnavatel?

Kromě individuálních lidských potřeb existují také skupinové normy, které mají pokrývat potřeby skupiny. Tyto potřeby mohou vyžadovat od členů skupiny, aby změnili, nebo přizpůsobili své potřeby tak, aby byly v souladu s normami skupiny.

Velitelé a členové civilního vedení, od úrovně vedoucího oddělení až po ministra, si musí uvědomit, že ačkoli jsou uznávání jako lídři kvůli své pozici, nebudou tak přijati, dokud si nezaslouží respekt a důvěru skupiny tím, že budou uspokojovat její potřeby. Úspěšní lídři se musí víc starat o své podřízené a věnovat více času, energie a rad svým podřízeným, aby využili jejich potenciál. Tím , že trvale ukazují tuto úroveň péče o podřízené si lídři zaslouží vysoký respekt a loajalitu podřízených a také jejich snahu splnit skupinové cíle.

Jako příklad motivace uvádím programy US Army. Její programy „Army Well-Being“ jsou přímo spojeny s důležitostí a připraveností armády. Tyto programy se zaměřují na uspokojení potřeb vojáků v činné službě, národní gardě a zálohách; na civilní zaměstnance, veterány, důchodce a rodiny – před, během a po nasazení. V minulosti se programy armády koncetrovaly na kvalitu života příslušníků armády, definované jako životní standard, který chtějí jednotlivci a komunity mít. „ Army Well-Being“  je most, který spojuje potřeby armády s individuálními potřebami příslušníků. V centru všech těchto iniciativ jsou 4 strategické cíle, které se zaměřují na hlavní a základní potřeby každého člena tzv. Total Army Family – sloužit (obrana země), žít (dobrý životní standard), spojovat (sounáležitost s ostatními v organizaci) a růst (příležitosti pro osobní a profesionální růst).